Kulturní antropologie

Je to jeden z myšlenkových proudů, které dominovaly v americké sociologii od třicátých až po padesátá léta dvacátého století. Od antropologie si vypůjčuje koncept kultury a cílem je vysvětlit fenomén sociální integrace. Kulturní antropologové považují kulturu za základní prvek, jehož prostřednictvím lze vysvětlit fungování celé lidské společnosti. Staví se tak proti sociologům chicagské školy, kteří za základ rozvoje kultury považovali výrobu. Kulturní antropologové definují kulturu jako soubor jazyka, norem a hodnot, které jsou společné všem členům společnosti.
evoluce člověka
Každá společnost má tak svůj charakteristický kulturní systém, kterému jsou její členové povětšinou celoživotně oddáni. Významným pojmem pro kulturní antropology je i socializace, neboť podle nich je to trénink, který pomáhá jedinci zvládnout všechny situace, se kterými se během života setká. V průběhu socializace se kultura stává součástí jedincovy osobnosti, což dovoluje, aby se společnost reprodukovala z generace na generaci. Jedince zcela ovlivňuje kultura, ke které náleží, většinou i nevědomky. Proto je pro ně obtížné uvažovat o individuální autonomii, protože individuum je podle nich odrazem kultury společnosti, která se do něj obtiskuje.
kmen meitei
Pojem mechanická socializace je hypotéza, která je podmínkou pro zdárný průběh socializace a předání kultury z jedné generace na další generaci. Nezbytným předpokladem je, že všichni socializační činitelé sledují tutéž logiku a jedinec všechny informace přijímá aktivně. Význam kulturní antropologie tkví v tom, že jednoznačně označila kulturu za původce rozdílů, které byly dříve vnímány jako rozdíly přirozené (např. dělba práce mezi pohlavími – muž jakožto lovec a živitel rodiny a žena jakožto ochránkyně rodinného krbu a vychovatelka dětí). Ovlivnila další proudy, např. funkcionalismus a sociologii habitu.

Ohodnoťte příspěvek