Jsou pilní, ale dokážou i potrápit

V našich podmínkách žije cca 100 druhů. Dožívají se 4-10 let, královny až dvakrát tolik, a dokážou zplodit potomstvo v počtu až desítek milionů.
Mravenec lesníje blanokřídlý hmyz a podobá se svým příbuznému lesnímu menšímu a lučnímu. Všechny tyto druhy si staví velká kupovitá mraveniště na okraji lesů.
lesní mraveniště
Dělnice jsou neplodné a dožívají se až 6 let. Jsou nejpočetnější a shánějí potravu, starají se o potomstvo a chrání hnízdo. Královna se liší velikostí, která je kolem 1 cm, hrudí a lesklým zadečkem. Je krátkodobě okřídlená, po páření si křídla ulomí.
Samec je velký jako dělnice (tedy menší než královna) a po páření umírá.
V hnízdě je jen jedna královna, a cca 500 000 dělnic. Po její smrti buď kolonie vyhyne, nebo se podaří najít novou královnu.
zahradní mravenec
Jsou to všežravci. Živí se živým i mrtvým hmyzem, sladkou šťávou zralých plodů, výměšky ze žláz mšic a červců a olejnatými semeny. Loví i přemnožené škůdce, jako jsou mandelinky, nebo brouci. Jsou ale schopni se semknout a ulovit i větší kořist. Tou je např. bekyně, nebo obaleč.
Lesní mravenci jsou ukazatelem zdravého lesa. Pokud při dlouhé procházce nenarazíte na žádné mraveniště, znamená to, že je s lesem zle.
Tím, že sbírají a přenášejí různá semena rostlin, přispívají k zachování různorodosti lesa.
Jsou dokonale organizovaní. Informovat se dokážou rychlostí blesku. Jejich hlavním informačním prostředkem jsou feromony. Někdy ke komunikaci využívají specifické zvuky vyluzované třením pevných částí těla, kterému se lidově říká cvrkot.
V ohrožení používají kusadla, nebo vylučování kyseliny mravenčí z jedových žláz. To je opravdu nepříjemné.
Patří k chráněným živočichům a včelaři na ně nedají dopustit. Díky nim včely produkují velké množství žádaného včelího medu.
V poslední době se, bohužel, zmenšuje počet mravenišť. Na vině můžou být predátoři, paraziti, fyzická likvidace apod.
Také se ale vyskytují nájezdy otrokářských mravenců. Jejich královna zabije hostitelskou a naklade svá vajíčka. Pokud se vylíhnou pouze pohlavní jedinci, kolonie vyhyne, protože původní dělnice vymřou. Pokud se ale vylíhnou dělnice, tak postupně nahradí původní „obyvatelstvo“.
Ale bohužel známe i jiný druh, který na rozdíl od ostatních nás trápí a nevidíme ho rádi. Faraoni.
mravenec a květiny
Jsou to škůdci a přenašeči chorob. Žijí pod kameny, v podzemí, v dutinách stromů, a jejich mraveniště můžete najít i přímo na záhonech. Libují si ve vlhkém, ale ne úplně mokrém prostředí. Jak asi většina z nás ví, nežijí jen na záhonech, ale také se shlukují okolo oken, dveří, na fasádách i pod nimi a jak se dostanou do domů, můžeme očekávat, že co nevidět najdou kuchyň a spíž. Tady si dávají do nosu a zbavit se jich je hodně nesnadné.
Většinou nezbývá, než sáhnout po chemických přípravcích.

Jsou pilní, ale dokážou i potrápit
Ohodnoťte příspěvek