
Šíření byzantského umění
Cařihrad se tehdy nacházel v místech, kde docházelo k setkávání tří nejhlavnějších civilizací, a to řecké, římské a východní. Tudíž nová kultura, která vznikla, podléhala množství rozličných vlivů a podnětů.
V roce 1453 se byzantské umění rozšiřuje díky ortodoxnímu křesťanství přes celá tato území:
· Bulharsko
· Srbsko
· Rumunsko
· Rusko
· Benátská republika
· Sicilské království
Rusko se potom stává středobodem celého ortodoxního světa. Byzantské umění také v západní Evropě jistým způsobem ovlivňuje Románské umění v desátém a jedenáctém století. Jeho rozvoji napomáhá hlavně Karel Veliký, který měl ve své době blízké kontakty s Byzantskou říší. Na pozvání Karla Velikého navštěvovali západní Evropu byzantští umělci a také učenci.
Hlavní charakteristiky byzantského umění
Charakteristickými znaky byzantského umění byly převážně:
· Mozaikové obrazy a ikony, které zobrazovaly postavy z křesťanství a jeho dějin. Mozaiky se vytvářely z nepravidelných barevných kostiček. Ty byly potom získávány:
ü z mramoru
ü z keramiky
ü ze skla
Kostičky mozaiky se zasazovaly do cementové malty, kde se pozadí mozaiky ještě vytvářelo s pomocí pozlacených destiček.